Co je to Dračí Doupě?
Stará ohraná věta „Dračí doupě je fantasy hra na hrdiny“ je sice výstižná, ale z počátku nic neříkající, takže se nemusíte stydět, pokud stále vůbec nevíte o čem je řeč.
Asi každý z nás si představoval, že je elfem a běhá po lesích, umí kouzlit a rozumí přírodě, krollem který má takovou sílu, že rozdrtí kámen bez sebemenších problémů, nebo malým mrštným hobitem, který svým vtipem dokáže pobavit i zatvrzelého válečníka. Tohle jsou věci, které se nám v našem světě asi těžko podaří uskutečnit, a proto se snažíme odpoutat od reality alespoň pomocí her jako je právě DrD a uskutečnit si tak alespoň na chvíli svůj sen.
K DrD nepotřebujete mnoho věcí. Postačí vám tužka a papír, pravidla, kostky a nálada.
Prvním krokem k úspěšné hře je volba postavy. Zvolíte si za jakou rasu a povolání chcete hrát, pak provedete pár hodů kostkami (to vám vysvětlí PJ nebo podrobněji sekce určená tvorbě postavy v pravidlech) a de facto můžete začít hrát.
Základ hry je vžití se do postavy, kterou hrajete. Proto musí být postava taková, aby vám vyhovovala a vy jste byli schopni myslet jako ona. Nemusíte umět pravidla nazpaměť nemusíte znát všechna kouzla (i když přehled byste mít měli), ale důležité je odpoutat se od našeho světa a chovat se tak, jak by se v danou chvíli zachovala vaše postava.
To bylo tak trochu k podstatě hry a teď trochu faktů.
Pro začátek bych rád zdůraznil, ze (až na výjimky) se u DrD sedí na židli nebo na gauči. Nikam neběháte, neschováváte se, neproháníte se po lesích a neděláte nic nebezpečného.
(Toto bylo směřováno obzvlášť rodičům, kteří se svých ratolestí po každém návratu z Doupěte ptají „Kde jste dnes byli, co jste ulovili?“ a „To jako běháte někde venku?“).
Základ je, jak jsem již uvedl, tvorba postavy. Zvolíte si (podle pravidel) rasu a povolání. Pak pomocí kostek a tabulky v pravidlech určíte jaké bude mít vlastnosti (síla, odolnost, obratnost, inteligence a charisma). Vezmete si speciální „formulář“ – deník postavy. Do něj vyplníte číselnou hodnotu vlastností vaší postavy, její rasu, povolání a jméno. Dále máte v deníku položku „vybavení“. To je další důležitá součást hry a vaší postavy. Ani vy nechodíte nikdy jen tak, bez ničeho, a tedy ani vaše postava toto nedělá. Pravda, vy s sebou obvykle asi netaháte lano, lucernu, meč a křesadlo, ale vaše postava si zase asi nenosí mobil a klíče od bytu. Zkrátka do kolonky vybavení napíšete vše (včetně zbraní a oblečení) co má vaše postava u sebe. Pro inspiraci je v pravidlech pro PJ tabulka věcí, které mohou postavy koupit v obchodě, tak se tam podívejte, najdete tam základní věci jako tornu, jídlo, lano a tak. Další neodmyslitelnou součástí výbavy vaší postavy jsou zbraně. Jejich popis naleznete pro změnu v průvodci hrou. Další kolonkou v deníku jsou peníze. Tato kolonka je většinou prázdná, neboť postavy nejsou zrovna z nejbohatších. Dále v deníku najdeme místo pro „zvláštní schopnosti“. Tam si kouzelník napíše kouzla, hraničář taktéž, alchymista něco o svých lektvarech, zloděj o schopnostech a tak dále. A poslední je tabulka pro zbraně. Tam si napíšete jakou zbraň vaše postava používá a nějaké statistiky týkající se dané zbraně (jsou uvedené v pravidlech). To je vše k deníku a teď něco k samotnému průběhu hry.
Hezky se posadíte, vezmete si k sobě svůj deník a posloucháte PJ. Ten vás většinou na začátku každého doupěte seznámí s tím kde jste skončili minule. A poté je na vás a ostatních hráčích, co se bude dít dál. Dalo by se říct že hráči s pomocí PJ vytvářejí příběh. PJ přitom dělá vypravěče, popisuje co postavy vidí, dokresluje atmosféru svým vyprávěním a popisuje místo, kde se postavy zrovna nacházejí. Hráči zase řídí pohyby, chování a činy svých postav. Oni jsou ti, kteří říkají co jejich postava bere do ruky, kam jde, co dělá… .
PJ má (většinou) předem připravené dobrodružství se zápletkou. Ať už jde o to zabít medvěda, nebo vyřešit nějaký konflikt. Nějakým způsobem sdělí postavám co od nich chce (ale zkuste si už konečně vymyslet něco originálnějšího než „přišla k vám postava v černé kápi, které není vidět do obličeje a říká….), nebo postavy samy vyvíjejí nějakou aktivitu. Např. se jdou zeptat na místní strážnici, jestli by nebyla nějaká práce pro dobrodruhy.
To by bylo pro úplný začátek vše. Více o hře, pravidlech a i něco, co v pravidlech není, se dozvíte na jiných místech zde, takže mne nezbývá než vám popřát hodně legrace i napětí při hře.
Stará ohraná věta „Dračí doupě je fantasy hra na hrdiny“ je sice výstižná, ale z počátku nic neříkající, takže se nemusíte stydět, pokud stále vůbec nevíte o čem je řeč.
Asi každý z nás si představoval, že je elfem a běhá po lesích, umí kouzlit a rozumí přírodě, krollem který má takovou sílu, že rozdrtí kámen bez sebemenších problémů, nebo malým mrštným hobitem, který svým vtipem dokáže pobavit i zatvrzelého válečníka. Tohle jsou věci, které se nám v našem světě asi těžko podaří uskutečnit, a proto se snažíme odpoutat od reality alespoň pomocí her jako je právě DrD a uskutečnit si tak alespoň na chvíli svůj sen.
K DrD nepotřebujete mnoho věcí. Postačí vám tužka a papír, pravidla, kostky a nálada.
Prvním krokem k úspěšné hře je volba postavy. Zvolíte si za jakou rasu a povolání chcete hrát, pak provedete pár hodů kostkami (to vám vysvětlí PJ nebo podrobněji sekce určená tvorbě postavy v pravidlech) a de facto můžete začít hrát.
Základ hry je vžití se do postavy, kterou hrajete. Proto musí být postava taková, aby vám vyhovovala a vy jste byli schopni myslet jako ona. Nemusíte umět pravidla nazpaměť nemusíte znát všechna kouzla (i když přehled byste mít měli), ale důležité je odpoutat se od našeho světa a chovat se tak, jak by se v danou chvíli zachovala vaše postava.
To bylo tak trochu k podstatě hry a teď trochu faktů.
Pro začátek bych rád zdůraznil, ze (až na výjimky) se u DrD sedí na židli nebo na gauči. Nikam neběháte, neschováváte se, neproháníte se po lesích a neděláte nic nebezpečného.
(Toto bylo směřováno obzvlášť rodičům, kteří se svých ratolestí po každém návratu z Doupěte ptají „Kde jste dnes byli, co jste ulovili?“ a „To jako běháte někde venku?“).
Základ je, jak jsem již uvedl, tvorba postavy. Zvolíte si (podle pravidel) rasu a povolání. Pak pomocí kostek a tabulky v pravidlech určíte jaké bude mít vlastnosti (síla, odolnost, obratnost, inteligence a charisma). Vezmete si speciální „formulář“ – deník postavy. Do něj vyplníte číselnou hodnotu vlastností vaší postavy, její rasu, povolání a jméno. Dále máte v deníku položku „vybavení“. To je další důležitá součást hry a vaší postavy. Ani vy nechodíte nikdy jen tak, bez ničeho, a tedy ani vaše postava toto nedělá. Pravda, vy s sebou obvykle asi netaháte lano, lucernu, meč a křesadlo, ale vaše postava si zase asi nenosí mobil a klíče od bytu. Zkrátka do kolonky vybavení napíšete vše (včetně zbraní a oblečení) co má vaše postava u sebe. Pro inspiraci je v pravidlech pro PJ tabulka věcí, které mohou postavy koupit v obchodě, tak se tam podívejte, najdete tam základní věci jako tornu, jídlo, lano a tak. Další neodmyslitelnou součástí výbavy vaší postavy jsou zbraně. Jejich popis naleznete pro změnu v průvodci hrou. Další kolonkou v deníku jsou peníze. Tato kolonka je většinou prázdná, neboť postavy nejsou zrovna z nejbohatších. Dále v deníku najdeme místo pro „zvláštní schopnosti“. Tam si kouzelník napíše kouzla, hraničář taktéž, alchymista něco o svých lektvarech, zloděj o schopnostech a tak dále. A poslední je tabulka pro zbraně. Tam si napíšete jakou zbraň vaše postava používá a nějaké statistiky týkající se dané zbraně (jsou uvedené v pravidlech). To je vše k deníku a teď něco k samotnému průběhu hry.
Hezky se posadíte, vezmete si k sobě svůj deník a posloucháte PJ. Ten vás většinou na začátku každého doupěte seznámí s tím kde jste skončili minule. A poté je na vás a ostatních hráčích, co se bude dít dál. Dalo by se říct že hráči s pomocí PJ vytvářejí příběh. PJ přitom dělá vypravěče, popisuje co postavy vidí, dokresluje atmosféru svým vyprávěním a popisuje místo, kde se postavy zrovna nacházejí. Hráči zase řídí pohyby, chování a činy svých postav. Oni jsou ti, kteří říkají co jejich postava bere do ruky, kam jde, co dělá… .
PJ má (většinou) předem připravené dobrodružství se zápletkou. Ať už jde o to zabít medvěda, nebo vyřešit nějaký konflikt. Nějakým způsobem sdělí postavám co od nich chce (ale zkuste si už konečně vymyslet něco originálnějšího než „přišla k vám postava v černé kápi, které není vidět do obličeje a říká….), nebo postavy samy vyvíjejí nějakou aktivitu. Např. se jdou zeptat na místní strážnici, jestli by nebyla nějaká práce pro dobrodruhy.
To by bylo pro úplný začátek vše. Více o hře, pravidlech a i něco, co v pravidlech není, se dozvíte na jiných místech zde, takže mne nezbývá než vám popřát hodně legrace i napětí při hře.